Nezasvěcenému nadpis patrně moc neřekne, takže si bude muset tuto krátkou reportáž přečíst. Věřím ale, že si o sobě přečtou i ti - ze 45ti účastníků -, kteří tuto anabázi absolvovali. Nutno ještě úvodem říct, že se během tohoto docela náročného pochodu nevyskytly žádné protesty, a to ani od dětské reprezentace, dokonce se na jeho konci dostalo organizátorům pochvaly. Dá se tedy říct, že se akce povedla. Uvedl jsem to na začátku proto, aby byla větší chuť tuto reportáž dočíst. Přípodotek - mezinárodně - má své opodstatnění, protože v týmu byli tři policisté z rakouského Hollabrunu a jedna studentka z nedaleké :-) Austrálie. A nyní už chronologicky, podle událostí této výpravy, kterou koloruje přiložená fotogalerie.
Autobus nás dopravil do Zálesí, kde strůjce projektu nastínil program akce a podal poněkud nepřesnou, ale uklidňující informaci, že do cíle nám zbývá přibližně 15km a že jde o středně náročný pochod. Pod pojem "přibližně" lze skrýt nějakou tu chybičku v odhadu. Tady to byly nakonec 3 kilometry. Vojevůdce Robin ujistil, že jako na každé akci, kterou IPA Znojmo pořádá, bude k nám počasí milostivé, a to i přes pesimistické předpovědi meteorologů. Vyrážíme v 9:35 hodin.  
První cíl byl před námi na 2. kilometru a šlo o neprávem málo známé místo, skalnatý převis Petrovy skály, ve výšce téměř 30 metrů nad hladinou Vranovské přehrady. Její jezero lze odtud přehlédnout od pátého do bezmála osmého kilometru vody, počítáno od samotné přehrady. Krásné místo, na které nám to ještě příjemně slunilo. Po vstřebání dojmů jsme vystoupali na cestu a po vrstevnici se vydali na východ, kde asi po 500 metrech ještě ční další skály nad přehradou a je vidět směrem k pátému kilometru vody. Potom kousek zpět a doprava, na žlutou turistickou a po ní se 45 odhodlaných bojovníků vydalo dobýt nejzajímavější bod výpravy. V této chvíli nás ale počasí poprvé varovalo, že zas tak idylické to nebude. V korunách stromů zahučelo silné zadutí větru a z černého mraku se spustilo něco! Ač bylo 9° nad nulou, začaly nás bombardovat drobné projektily sněhu, které ovšem pohotově jedna dáma označila za polystyrenové kuličky. Přesněji to popsat ani nešlo, protože asi třímilimetrové bílé kuličky jako nadýchaný polystyren opravdu vypadaly. Na zemi i ve vlasech ovšem rychle roztály.
Řekněme opět s předstihem, že Orlí hnízdo bylo dosud pro značnou část kráčejících neznámým pojmem. Někteří o něm dokonce nikdy neslyšeli v souvislosti s Vranovskou přehradou. Jiní dokonce přiznali záměnu s pevnostním sídlem jednoho známého pomateného křiklouna, který se chtěl mrknout s armádou za Ural. Tím víc ještě překvapilo, že název té naší strmé skály je odvozen od krále ptactva orla. Oni tu orlové totiž hnízdili dávno před stavbou Vranovské přehrady a dokonce ještě po 2. světové válce. Těšení na tuto neznámou lokalitu pak bylo o to větší. Tažení za dobytím Orlího hnízda, na 7. kilometru našeho pochodu, začalo přechodem Rudolfovy skály. Na rozdíl od orla toho o Rudolfovi průvodce moc nevěděl. Na samotnou tabulově svislou skálu Orlího hnízda, dobrých 40 metrů strmě nad hladinu přehrady, vede úzká pěšina. Sklon terénu tu nedovoluje při postupu po ní žádné chyby. Sklouznutí by bylo fatální. Podařilo se však všem a jak uvidíte z dokumentace, dobyvatelé si úspěchu dobře půl hodiny užívali. Výhledy na jezero přehrady jsou tu jedinečné, to místo má prostě užasný genius loci.
Náš návrat z Orlího hnízda na turistickou stezku nesl halasné pochvaly a okrášlen byl navíc jarním kvítím. Spokojenost z dobyvatelů jen zářila, na což příroda zareagovala další dávkou větru a pořádnou sprškou "polystyrenu". Vsunu sem krátce svou zkušenost s touto turistickou rotou, kde se objevují často stejní nadšení příznivci pochodů. Jedním slovem bezproblémová sešlost lidí, kteří se dokážou bavit i přes některé náročnější úseky cesty. Žádné protesty ani kňourání, skvělá nálada. Nikdo nehladoví, ani nežízní :-). Vše důležité má každý sebou a pro případ nouze je vůdce připraven poskytnout první pomoc. Energetické nápoje ovocného charakteru, mající svůj původ ve vinné révě a švestkách (kadlátkách), utužují psychickou odolnost a potlačují pocit únavy. Pro děti jsou k dispozici nápoje podobného původu, které však před konzumací neprošly procesem kvašení. Všeho s mírou :-).
Poslední díl trasy k dalšímu bodu zájmu Claryho kříži, byl tím nejnáročnějším úsekem celého pochodu. Napřed sestup do Švýcarské zátoky, potom kolem Bílé brány a Granátové zátoky strmě vzhůru na úžasnou vyhlídku na skalním převisu, s mohutným litinovým Claryho křížem. Čekalo nás na tuto vyhlídku 6 kilometrů. Nebyla to ale monotonní nuda lesem. Na sestupu k přehradě se někteří chtěli za každou cenu vyfotit s mravenci! Přesněji s jejich asi 1 a půl metrovým panelákem. Poté se nalevo otevřelo údolíčko s malým rybníkem a do toho slunce s romantickými mraky - prostě pohádka. Tahle scéna se stala nakrátko ateliérem v exteriéru, pro focení části dámské reprezentace. Došli jsme potom až k přehradě a rovnou se vydali stoupat na Claryho vyhlídku, protože bylo zřejmé, že časový limit 16tá hodina, bude vyžadovat svižnější pohyb. Z Claryho kříže je famózní výhled na mohutné těleso přehrady a jezero za ním vpravo, nalevo se pak nabízí pohled do hlubokého Havlíčkova nábřeží, s perlou Vranovského zámku na horizontu.
Zbývalo nám už jen necelých 5 km do cíle k Zámeckému hotelu ve Vranově nad Dyjí, kam jsme namířili přes Onšov a po Naučné stezce Karla Claryho, kolem Mniszkova kříže, kde jsme si udělali společné foto. Pěkná turistická horda, pravda? A jak vidno, Robin to s počasím prostě nakonec urejdoval, protože bylo opět krásně. Velkým zadostiučiněním pro organizátory bylo uznání za výběr trasy a průběh akce, korunovaný srdečným poděkováním rakouských kolegů, kteří konstatovali, že tohle by u nich nesvedli. Užasli uznale nad množstvím účastníků, příjemnou společenskou atmosférou, překrásnou přírodou na trase i pohostiním pořadatele. Takže co dodat? ... uvidíme se na dalších akcích, o kterých se včas dočtete na tomto webovém portálu.
Jary

(Komentáře jsou zde povoleny, rádi si je přečteme. Následuje odkaz fotogalerie, kde jsou umístěny fotky. Pokud byste měli zájem o jakékoliv foto v plném rozlišení, vyberte a pošlete č. fotky na mail jaryen444@gmail.com)

                                                           FOTOGALERIE  (Novák)

                                                            FOTOGALERIE  2   (Hujňák)